Dnes: 20. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    Datový sklad
    Tento pojem poprvé formuloval koncem 80. let William Inmon jako strategii přístupu k datům určeným pro rozsáhlé analýzy. V případě datového skladu hovoříme o historických, časově rozlišených, agregovaných, průběžně rozšiřovaných datech uspořádaných pro podporu potřeb managementu.

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    TCP/IP není to, je to to!


    [Nondb] - TCP/IP – pět písmenek, která slyšel pravděpodobně každý, kdo se zajímá o databázové technologie (nejen o ně, samozřejmě) vážněji, neboť drtivá většina db platforem TCP/IP využívá. Co to ale vlastně je?



    Všeobecně rozšířený názor srovnává zkratku TCP/IP s pojmem protokol, mírně odbornější názor pak uznává, že nemusí tento protokol souviset pouze s internetem. Ve skutečnosti se ale nejedná o jeden jediný protokol, ale o celou sadu protokolů.

    Trocha historie...
    Historie protokolů ze sady TCP/IP sahá až do roku 1973 a za hlavní autory jsou považováni Vinton Cerf a Robert Kahn. V té době byl internet skutečně ještě v plenkách, široká odborná veřejnost o síti ARPANET nevěděla prakticky vůbec nic. První vážnější testy s internetovými protokoly začaly být prováděny o dva roky později, k demonstrativnímu použití došlo dokonce až v roce 1977. Oficiální sadou protokolů se pro ARPANET stala TCP/IP roku 1983.

    Základem sady internetových protokolů se na začátku sedmdesátých let minulého století stal protokol TCP – Transmission Control Protocol. Tento protokol byl ale roku 1978 rozdělen na dva, novým dvojčetem se stal protokol IP – Internet Protocol.

    Síťová, transportní...
    Za úplný základ sady internetových protokolů lze považovat protokol IP, který patří z hlediska 4vrstvého modelu do druhé, síťové vrstvy. Pomocí tohoto protokolu je zajišťována adresace pomocí IP adres, má na starosti směrování paketů k cílovému systému a popisuje také formát datagramů. Jedná se o nepotvrzovaný protokol.

    Protokol TCP náleží do třetí, transportní vrstvy a umožňuje spolehlivý a spojově orientovaný přenos dat. Prostřednictvím tohoto protokolu lze navázat oboustranné spojení mezi dvěma systémy. Díky možnostem bezchybného – pochopitelně v konečném výsledku – přenosu je tento protokol využíván dalšími protokoly, pro které je důležitá spolehlivost před rychlostí.

    Na transportní vrstvě patří do rodiny protokolů TCP/IP také protokol UDP – User Datagram Protocol, ve srovnání s protokolem TCP se ovšem jedná o protokol nespolehlivý, nedisponuje žádnými mechanismy pro opravu chyb a obvykle se používá pro hromadné rozesílání paketů. Jeho velkou předností je jednodušší architektura a vyšší rychlost.

    Stále častěji se hovoří také o protokolu IPv6 umožňující díky 128bitové adresaci obsáhnout ve srovnání s klasickým IP mnohem větší adresový prostor.

    Ale to není vše
    První dva z výše uvedených protokolů tedy tvoří základ internetové komunikace a využívají je další protokoly patřící do čtvrté, aplikační vrstvy. Z hlediska původních záměrů patří na této vrstvě k sadě TCP/IP především protokoly TELNET, FTP, DNSa SMTP.

    První z uvedených protokolů, TELNET, umožňuje virtuální, terminálově orientovaný přístup ke vzdálenému systému. Z pohledu uživatele je mimo jiné důležitý interaktivní charakter tohoto protokolu, díky kterému se terminál tváří jako samostatný počítač. Ve skutečnosti má ovšem veškeré úkony vyjma zobrazování na starosti výhradně vzdálený systém. Protokol TELNET je znám především příznivcům unixových operačních systémů. V praxi se velmi často tento protokol používá ke vzdálené správě.

    Protokol FTP – File Transfer Protocol slouží přesně podle svého názvu především k přenosu souborů mezi vzdáleným a lokálním systémem, mimo jiné ale navíc umožňuje také některé operace nad vzdálenými souborovými systémy. Pomocí tohoto protokolu tak lze například vypsat obsah vzdáleného adresáře, přecházet v adresářové struktuře, mazat soubor apod. V současné době je tento protokol stále populární a podporuje jej drtivá většina serverů sloužících jako banky souborů. Stále větším konkurentem FTP je ovšem možnost přenosu souborů prostřednictvím protokolu HTTP. Dnešní uživatelé mají k dispozici celou řadu aplikačních nadstaveb, které skrývají příkazy tohoto protokolu za přívětivé uživatelské rozhraní.

    Protokol DNS – Domain Name System lze považovat za srdce uživatelsky srozumitelného adresování internetového prostoru. Tento protokol má na starosti převod mezi názvy a IP adresami. Poslední z rozšiřující čtveřice, protokol Simple Message Transfer Protocol slouží pro přenos elektronické pošty, i když z běžné praxe jej zná drtivá většina uživatelů pouze jako protokol pro odesílání pošty.

    Stále to ještě není vše
    Uvedené protokoly ovšem zdaleka nepokrývají veškeré internetové protokoly řadící se, i když již mnohem volněji, do sady TCP/IP. Na síťové vrstvě jsou to například protokoly ARP – Address Resolution Protokol zajišťující převod IP adres na HW adresy, RARP – Reverse ARP sloužící pro převod HW adresa na IP adresy či ICMP – Internet Control Message Protocol zajišťující pomocné služby.

    Na aplikační vrstvě lze uvést především protokol HTTP – HyperText Transfer Protocol, který je známý díky webovým serverům. Jako další zástupce lze uvést například NFS – Network File System určený ke sdílení souborů, SNMP – Simple Network Management Protocol určený pro vzdálený dohled a správu síťových prvků či protokol RIP – Routing Information Protocol zajišťující správu směrovacích informací a směrovacích tabulek.

    Čtyřvrstvá síťová architektura se skládá vedle již uvedených vrstev ještě z vrstvy linkové týkající se přímého vysílání a příjmu paketů a sdružuje vrstvu fyzickou a linkovou z nejrozšířenějšího modelu OSI. Patří sem protokoly odvíjející se od konkrétní síťové technologie.

    Důležité je pochopení
    Uvedené protokoly nejsou vyčerpávajícím výčtem protokolů tvořících sadu TCP/IP, ale představují ty základní, které je vhodné při pátrání po principech fungování internetu pochopit. Je ovšem třeba si uvědomit, že do budoucna se nemusí jednat o protokoly neměnné a některé z nich procházejí již dnes postupným vývojem a zdokonalováním. Pravděpodobně jeden z nejzásadnějších zlomů souvisejících s postupným vývojem protokolů nás čeká v souvislosti s rozšiřováním IPv6. Z pohledu běžného uživatele se ovšem nic zásadního dít nebude a celý internet by měl fungovat i nadále podobně, jako je tomu dnes.

    Připomeňme si ještě jednou, že TCP/IP není jeden či dva protokoly. Teprve při komplexním pohledu na TCP/IP můžeme porozumět podstatě fungování internetu. Porozumění zcela jistě usnadní také podrobnější seznámení se s jednotlivými vrstvami ve čtyřvrstvé síťové architektuře. Na druhou stranu je vhodné připomenout, že sada protokolů TCP/IP nepředstavuje jediné protokoly dříve či dnes využívané pro propojování počítačových sítí. Ale bezesporu se jedná o protokoly nejrozšířenější.

    ( Celý článek! | Autor: Marek Kocan | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1552 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1071 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (1001 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1381 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1018 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1182 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1021 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8226


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena