Dnes: 18. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    SQL
    (Structured Query Language)

    Jedná se o neprocedurální jazyk, používaný v databázových technologiích. Počátky tohoto jazyka spadají do druhé poloviny minulého století.

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    Vyvíjíme databázový a informační systém XXIV.


    [Metodologie] - {Začátečníci} Ve dvacátém čtvrtém – předposledním – pokračování našeho rozsáhlého seriálu o základních principech a o vývoji databázových a informačních systémů se podíváme na problematiku tvorby uživatelského rozhraní a zaměříme se také na skriptovací jazyky. Stranou našeho zájmu nezůstane ani webový server Apache, mj. se dozvíme také něco o jeho historii.



    Již jsme nahlíželi na databázi z mnoha různých stran, prošli základní konstrukce databázového jazyka SQL a nyní je potřeba podotknout, že pokud bychom chtěli nabídnout služby naší databáze uživatelům, rozhodně to nebude cestou, kterou jsme sem došli my. I kdybychom měli trpělivost a naučili naše uživatele komunikovat s databází přímo pomocí jazyka SQL, minimálně by to hraničilo s hazardérstvím ve spojitosti s bezpečností takové aplikace. Pro uživatele je tedy vytvářena sada formulářů, skrze které zadává potřebné údaje. Úkolem formuláře je potom ve větší či menší míře korigovat a kontrolovat snažení uživatele, aby byl výsledkem syntakticky správný SQL dotaz.

    Nás nyní bude zajímat oblast webové aplikace, která slouží jako klient databáze. Dle názvosloví rozebíraného v minulé části se jedná o tzv. tenkého klienta. Máme tedy na mysli aplikaci, která bude většinu své činnosti vykonávat na straně serveru a uživateli budou zobrazovány výsledky prostřednictvím webového prohlížeče. Nyní tedy už jenom ta drobnost, jak a v čem zapsat onen výkonný kód na straně serveru.

    Od historie ke dnešku
    V počítačovém rychlém běhu událostí je relativně dávno doba, kdy server WWW obsahoval pouhé HTML dokumenty a grafické soubory. Šlo o kód čistě statický, kdy se jakákoli změna v dokumentu provedla ruční úpravou zdrojového kódu. Postupem času však stále více začala nabírat na významu otázka aktuálnosti takových stránek, které byly v podstatě zastaralé okamžikem své poslední úpravy.

    Řešením se stávaly postupně nastupující skriptovací jazyky. První vlaštovkou, která má ostatně svůj prostor působení dodnes, je CGI skript (nazýván podle rozhraní Common Gateway Interface). Jedná se o zprostředkované vyvolání činnosti spustitelného souboru na straně serveru, kterému byly poskytnuty údaje zadané uživatelem do formulářů. Úkolem pak bylo obstarat aktuální odpověď posléze doplňovanou do sestavovaných HTML stránek, které byly odpovědí serveru na požadavek. Fakt, že uživatel svou zadanou adresou přímo nevyvolává hotovou HTML stránku, nýbrž spustitelný program, který ji vygeneruje, uživateli nemusí být ani znám. Samotný CGI skript se během let zapisoval v mnoha různých programovacích jazycích, namátkou uveďme například Perl, C, C++ či Javu.

    Vývoj ale zdaleka neustal a postupně vznikají nové technologie. Pokud bychom vzpomenuli alespoň některé skripty zpracovávané na straně klienta, bude to například JavaScript, DHTML a Java. Éra skriptovacích jazyků na straně serveru však u CGI skriptů také nekončí. Postupem času získávají na významu jazyky ASP (Active Server Pages), což je počin společnosti Microsoft, JSP (Java Server Pages) pro změnu od firmy Sun a dále především skriptovací jazyk PHP, který je v počátcích vázán na programátorský um jediného člověka – Rasmuse Lerdorfa. Nyní se už jedná o volně šiřitelný a vyvíjený kód. Vývoj je samozřejmě i nadále řízen skupinou programátorů, mezi nimiž nechybí ani původní autor.

    Asi vám teď dlužím alespoň nějaká pro, proč právě PHP. PHP lze užívat na různých verzích operačního systému Microsoft Windows, dále na systémech Unix a Linux, lze provozovat na nejrozšířenějších serverech typu Apache nebo IIS. Lze ho získat zdarma, ať už plánujete jeho použití pro osobní nebo i komerční účely...

    Základní princip činnosti stránek s PHP vypadá následovně. Přijme-li server podporující zpracování skriptů PHP požadavek odesílaný z klientského prohlížeče, bude nejdříve hledat příslušnou stránku, dále budou vykonány všechny bloky vložených PHP skriptů, které jsou vkládány přímo do běžných stránek HTML a výsledkem bude opět pouhý HTML kód, který bude odeslán zpět do prohlížeče klienta.

    Rozdíl ve zpracování zdrojových kódů jazyka skriptovacího a kompilovaného spočívá především v čase překladu. U kompilovaného kódu je k uživateli distribuován přeložený spustitelný kód – nebo výsledek provedení spustitelného kódu, který se uchovává trvale v této spustitelné podobě. Pouze v případě žádané úpravy kódu se upraví zdrojové kódy a pak je nutná opětovná kompilace. Naopak kód skriptovacího jazyka je uchováván ve zdrojové podobě a překládán je až v čase vyvolání a aktuální potřeby kódu. Výhody a nevýhody zde lze nalézt na obou stranách.

    Apache
    Už se pomalu dostáváme k časté "úderné" trojici dnešních webů. Je jí skupina Apache + PHP + MySQL. Posledně jmenovaná MySQL byla v seriálu zmiňována často, PHP bylo na pořadu před chvílí a samozřejmě pokročíme dále, nicméně dovolte mi ještě malou odbočku k poslednímu z trojice – serveru Apache. Spojení tohoto serveru s PHP není náhodné, neboť se v podstatě jedná o sesterské projekty. Vývoj nového volně šiřitelného serveru byl započat roku 1995, skupinou vývojářů nazvaných Apache Group. Základem byl úspěšný webový server NCSA. Od počátku byla sledována především otázka stability a funkčnosti serveru. První verze serveru Apache byla vypuštěna ještě téhož roku 1995 a stále se na něm pracuje.

    Skriptování pomocí PHP
    Takže ještě jednou. Na základě předpřipravených formulářů budeme komunikovat s klientem, od něhož požadujeme data a případné nastavení zpracování. Data jsou přenesena ke zpracování, přičemž PHP využívá kombinaci kódu v jazyce HTML se skriptovým kódem. Pro odlišení zdrojového kódu skriptu od obyčejného HTML je využita nastavená dvojice značek - většinou <? ?>. Aby server věděl, že právě v tomto souboru je třeba hledat skript(y) ke zpracování, je nutno souboru dát dohodnutou příponu. Nejčastěji to bývá přípona php. Při objevení této přípony vyhledává server použitý skript, který v rámci HTML stránky interpretuje do výsledného tvaru. Nutno podotknout, že myšlenka pojmenovávat všechny soubory příponou php, třeba "jen tak pro jistotu", není správná. Zbytečně bychom zpracování prodlužovali v mnoha případech zbytečným prohledáváním obyčejných HTML souborů.

    Rozhodně tu nyní nemám v úmyslu obšírně vysvětlovat syntaxi jazyka PHP. Pro tento účel existují mnohé jiné servery. My se zde podíváme na některé příklady použití a propojení s existující databází. První kratičký příklad, který nám zajistí propojení s databází, bude vypadat třeba takto:

    <?
    	@$spojeni = MySQL_Connect("localhost","uživatel,"heslo");
    	if(!$spojeni):
      	  	echo "Nepodařilo se připojit k MySQL <BR>";
      	  	exit;
    	endif;
    	...
    	...
    	MySQL_Close($spojeni);
    ?>
    

    Spojení s databázovým serverem obstarává funkce MySQL_Connect(). Jejími parametry je po řadě adresa počítače, na kterém je spuštěn MySQL server, dále se uvádí uživatel a heslo. Proběhne-li vše správně, je navázáno spojení a číslo spojení je návratovou hodnotou této funkce. Po provedení požadované činnosti s databází spojení ukončíme za pomoci funkce MySQL_Close(), kde uvedeme jediný parametr – číslo spojení, které chceme uzavřít. Ještě si všimněte použitého znaku "zavináč". Jeho úkolem je potlačit výpis chybové zprávy funkce MySQL_Connect() v případě chybného navázání spojení. Situace je pak dále ošetřena vlastní chybovou zprávou a ukončením běhu.

    Jako příklad vzorové a v současnosti hojně oblíbené aplikace tu ještě zmíním phpMyAdmin, která slouží již podle názvu ke správě a administraci MySQL. Napsána je, jak také jistě podle názvu tušíte, v PHP. Příklad této spuštěné aplikace máte na obrázku. Setkáte se s ní dnes na mnoha PHP podporujících webech. Kromě své funkčnosti a přehlednosti lze použít i jako výukový materiál pro zápis PHP skriptů.

    phpMyAsmin



    Související články:
    Vyvíjíme databázový a informační systém XXV. (28.12.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XXIII. (16.12.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XXII. (07.12.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XXI. (16.11.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XX. (03.11.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XIX. (25.10.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XVIII. (13.10.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XVII. (04.10.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XVI. (21.09.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XV. (13.09.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XIV. (25.08.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XIII. (18.08.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XII. (02.08.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém XI. (14.07.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém X. (07.07.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém IX. (01.07.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém VIII. (23.06.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém VII. (16.06.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém VI. (09.06.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém V. (02.06.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém IV. (26.05.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém III. (19.05.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém II. (12.05.2004)
    Vyvíjíme databázový a informační systém I. (05.05.2004)

    ( Celý článek! | Autor: Martin Pokorný | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1548 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1068 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (999 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1378 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1016 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1178 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1019 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8206


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena