Dnes: 21. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    Datový sklad
    Tento pojem poprvé formuloval koncem 80. let William Inmon jako strategii přístupu k datům určeným pro rozsáhlé analýzy. V případě datového skladu hovoříme o historických, časově rozlišených, agregovaných, průběžně rozšiřovaných datech uspořádaných pro podporu potřeb managementu.

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    Visual FoxPro a webové služby I.


    [Vývojové nástroje] - V novém čtyřdílném seriálu o webových službách a Visual FoxPro chceme především odpovědět na otázky stylu "jak na to". Foxaři (ale i odvážnější nefoxaři) získají nejen návod, jak přímo ve Visual FoxPro postupovat, ale také zde najdou základní přehled o pojmech, zkratkách a technologiích, které s využíváním XML Web Services bezprostředně souvisí. Dnes se podíváme na úvod do používaných technologií a zkratek.



    Začínáme od základů a nejde o žádné převratné novinky nedávných měsíců, takže je možné, že weboví průkopníci počkají rovnou na další díl, protože teď by se nedozvěděli nic nového. Abychom však mohli najít společnou řeč, popíšeme nejprve používané základní stavební prvky.

    Webová služba neboli XML Web Service
    Za prvé jde o módní pojem (jako obvykle) a za druhé pokusy definovat webovou službu dostatečně obecně troskotají na tom, že definice ne zcela přesvědčivě postihuje praktické používání. Obecné definice popisují webovou službu např. jako propojení jednotlivých programů přes standardní protokoly internetu, a to bez ohledu na to, jak je webová služba implementována. Taková definice ovšem nenaznačuje, jestli je povinné použití SOAP či XML apod. Obvykle tomu tak ovšem je, tedy používá se HTTP, SOAP a XML.

    Pokud se budeme chtít obejít bez zkratek, lépe poslouží praktický příklad, jak se webové služby použijí. Představme si, že ze své aplikace potřebujeme přistupovat k nějakým konkrétním informacím z vnějšího zdroje, například k aktuálním kurzům akcií. Na internetu vyhledáme odkaz na webovou službu, která takovéto informace poskytuje. Tento odkaz poté vložíme do své aplikace, která se připojí k webové službě, zjistí v jakém formátu má odeslat požadavek a v jakém formátu budou data navrácena. Aplikace sama sestaví dotaz a odešle jej webové službě. Ta požadavek zpracuje a navrátí aplikaci požadované informace, se kterými může dále pracovat.

    Poutavý úvod k webovým službám i pojmům jako SOAP, WSDL apod. (v angličtině) lze najít také na webu MSDN od Microsoftu.

    UDDI
    UDDI (Universal Description, Discovery and Integration) je protokol, který umožňuje rychlé vyhledávání v seznamu všech dostupných webových služeb a zároveň umožňuje do tohoto seznamu přidávat. Další informace je možné získat na domovských stránkách UDDI.

    XML aneb eXtensible Markup Language
    XML je značkovací jazyk, právě tak jako HTML. Na rozdíl od HTML nejsou názvy značek přesně definovány. Názvem může být jakékoliv klíčové slovo, které většinou slouží k popisu dat, která jsou v těle značky uzavřena. Příkladem může být název proměnné a její hodnota:

    <jmeno>Josef</jmeno>
    

    Díky této jednoduché syntaxi se jazyk XML stal standardním formátem pro výměnu dat mezi jinak vzájemně nekompatibilními systémy.

    Spousta materiálů k XML existuje i v češtině.

    SOAP – Simple Object Access Protocol
    SOAP je předpis, kterým se řídí vlastní komunikace mezi klientem a serverem. Komunikace probíhá přes protokol HTTP a je uskutečňována výměnou dat XML ve speciálním tvaru. O celou tuto záležitost se stará zprostředkovatel SOAP, například Microsoft SOAP Toolkit. Toolkit se skládá ze dvou základních částí, serveru SOAP a klienta SOAP. Každá tato část se na své straně sítě stará o zpracovávání dat SOAP.

    WSDL
    Soubor s příponou WSDL (Web Services Description Language ) je jedním ze souborů ve formátu XML popisujících webovou službu. Obsahuje jméno služby, seznam a popis jejích metod. Do popisu metod patří názvy a datové typy všech parametrů spolu s informací o datovém typu návratové hodnoty. Soubor nakonec obsahuje URL adresu příjemce (listeneru), který s pomocí serveru SOAP celou komunikaci na straně serveru zprostředkovává.

    WSML – Web Services Meta Language
    WSML soubor je soubor ve formátu XML, který slouží k přiřazení operací popsaných v souboru WSDL operacím, které jsou obsaženy v určité komponentě COM.

    Jak webová služba funguje?
    Komunikaci klienta a serveru znázorňuje obrázek. Ten vychází z případu, kdy se použije Microsoft SOAP Toolkit na straně klienta i na straně serveru a kdy webovou službu poskytuje komponenta COM (tak se implementuje prostřednictvím aplikace vytvořené ve Visual FoxPro). V prostředí .NET to funguje trochu jinak.

    Celý proces začíná požadavkem ze strany klientské aplikace. Ta kontaktuje klienta SOAP, předá mu parametry pro webovou službu a sdělí mu její URL adresu. Adresa služby je ve skutečnosti adresou souboru WSDL.

    Klient SOAP si stáhne ze souboru WSDL informace o službě. Pomocí získaných dat ověří, zda daná služba opravdu obsahuje metodu, kterou aplikace požaduje a ověří datové typy získaných parametrů. Dále sestaví požadavek SOAP (SOAP request) a odešle jej v těle požadavku HTTP (http request) na zjištěnou adresu "listeneru“, který přijímá požadavky pro webovou službu. Listener (poslouchač/naslouchač) může být dvojího typu. Buďto se jedná o server ISAPI nebo stránku ASP. Rozdíl mezi nimi je především v rychlosti. ISAPI je asi čtyřikrát rychlejší. Stránka ASP se používá v případě, že chceme před předáním požadavku serveru SOAP provést ještě nějaké dodatečné zpracování, či úlohu serveru SOAP úplně vynechat. Pokud tedy není na stránce ASP příslušného listeneru specifikováno jinak, předá se požadavek přímo serveru SOAP.

    Server SOAP z přijatého požadavku zjistí jméno metody komponenty COM, kterou má zavolat a jaké parametry jí má předat. Nakonec si ze souboru WSML načte poslední informace potřebné k vytvoření objektu komponenty COM.

    Nyní dochází k samotnému volání požadované metody objektu COM spolu s požadovanými parametry. Objekt COM požadavek zpracuje a vrátí výsledek zpět serveru SOAP. Ten na základě návratové hodnoty sestaví odpověď ve formátu XML, odpověď vrátí listeneru a ten jí vrátí zpět klientovi SOAP. Klient SOAP nakonec z odpovědi zjistí návratovou hodnotu a vrátí ji aplikaci.

    Princip komunikace s webovou službou

    Je důležité si uvědomit, že z pohledu uživatele je objekt COM při každém požadavku vytvořen a znovu zrušen. Není proto možné, aby si do příští interakce s uživatelem uchovával jakékoliv stavy, jako jsou například hodnoty vlastností. Ve skutečnosti se objekt COM z důvodu lepší výkonnosti ponechává v paměti i pro případná další volání.

    O autorech
    Seriál připravují s Igorem Vítem ze společnosti Daquas také jeho kolegové Jan Vít a Petr Zaoral.

    Související články:
    Visual FoxPro a webové služby IV. (26.01.2005)
    Visual FoxPro a webové služby III. (19.01.2005)
    Visual FoxPro a webové služby II. (12.01.2005)

    ( Celý článek! | Autor: Igor Vít | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1557 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1074 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (1003 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1385 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1019 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1183 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1022 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8243


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena