Dnes: 21. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    Databázový stroj
    (Database Engine)

    Pod pojmem Database Engine (tedy pod databázovým strojem) se obvykle rozumí jádro databázového serveru a základní obslužné programy tohoto jádra (například zajišťující vzdálené připojení uživatelů). Lze tedy říci, že databázový stroj je podmnožinou databázového serveru, přičemž pod pojmem databázový server je nutné vidět vybavení (typicky softwarové) pracující nad danou databází a zajišťující veškeré činnosti (včetně všech potřebných komunikací), které nad danou databází mají být zajišťovány.

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    Mají smysl objektové databáze?


    [Komentáře] - Pokud začneme hovořit o čistě objektových databázových systémech, nevyhneme se jejich porovnávání s relačními databázovými systémy. Bez další hlubší analýzy tohoto porovnání, které by zcela určitě přesáhlo rozsah tohoto komentáře, bychom došli k závěru, že ani jedna technologie není v současné době zcela optimální.



    Uvedené tvrzení lze podložit tím, že na jedné straně je třeba stále zpracovávat data, která lze nejefektivněji uložit v relačních strukturách a jednoduchých datových typech a na druhé straně velmi rychle roste požadavek na zpracování komplexních datových struktur, jak vnitře strukturovaných, tak nestrukturovaných, pro které jsou vhodné objektové technologie.

    Ukládání komplexních datových struktur do relačních struktur s jednoduchými datovými typy vede k rozbití jejich vnitřní struktury, tedy pro ukládání takových dat je třeba provést mnoho operací pro převedení do čistě relačního tvaru a mnoho operací pro jejich zpětnou rekonstrukci do původního komplexního tvaru.

    Protože takový postup zpracovávání komplexních datových typů je velmi neefektivní jak z pohledu výkonnosti, tak z pohledu jejich ukládání, jeví se jako optimální budování objektově-relačních databázových systémů. Tyto databázové systémy na jedné straně stále efektivně pracují s čistě relačními daty a na druhou stranu vyhovují požadavkům pro objektový přístup.

    Jakým požadavkům na objektový přístup musí objektově-relační databázové platformy vyhovovat ? Zejména se jedná o volnou rozšiřitelnost systému o nové uživatelsky definované komplexní resp. jednoduché datové typy, které lépe popisují ukládaná data včetně uživatelsky definovaných funkcí, které nám umožní manipulaci s takovými nově definovanými datovými typy. Uživatelské datové typy a funkce, které rozšiřují databázový systém o novou funkcionalitu, pak můžeme distribuovat formou softwarových balíčků, které lze do databázového systému jednoduše doinstalovat. To nám dává možnost vytvořit databázový systém s funkcionalitou přesně "ušitou na míru" dle požadavků zákazníka.

    Jako velmi jednoduchý příklad výhod takového přístupu můžeme uvést vytváření nových datových typů (odvozením od již definovaných, tedy opět podle pravidel objektového přístupu) pro popis hodnoty délky v metrech na straně jedné a ve stopách na straně druhé. Pokud hodnoty ukládané v metrech a hodnoty ukládané ve stopách již odlišíme jejich datovým typem, nemůže se stát, že sečteme délku v metrech a délku ve stopách jako dvě rovnocenná čísla.

    Ještě horší situace nastane, když tyto hodnoty zaměníme a dojde tím k chybným výpočtům, například pro manévr přistávání výzkumného kosmického modulu, což se mimochodem skutečně stalo a vedlo k jeho zničení. Pokud například zavedeme nový operátor sčítání (objektový přístup!) pro datové typy metr a stopa, dojde při jejich sečtení k interní konverzi a výsledná hodnota bude správná. Použijeme-li operátor konverze mezi datovými typy (cast operátor), máme jistotu, že výsledná hodnota pro daný typ délkové míry je opět správná.

    Ptáme-li se, zda mají smysl objektové databáze, určitě najdeme příklady, kde byly nasazeny velmi úspěšně. Osobně bych se však přiklonil k názoru, že nezastupitelnou roli hraje spíše objektový přístup implementovaný do relačních databází. Objektově-relační databáze jsou tak mnohem univerzálnější, lze je efektivně nasadit v mnohem širší oblasti aplikací, což mimo jiné pro ně umožní také zvolit podstatně výhodnější cenu.

    Jan Musil
    Jan Musil se narodil v roce 1965 v Praze. Vystudoval fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, obor fyzikální elektronika. Po ukončení studií pracoval tři roky ve státní správě jako programátor a později jako administrátor databáze Informix. V letech 1993 až 1996 pracoval ve firmě Rekonix jako programátor v jazyce C a Informix 4GL. Současně poskytoval technickou podporu na produkty firmy Informix. Od roku 1996 pracoval ve společnosti Informix Software jako inženýr technické podpory pro ČR a SR. V současné době působí ve společnosti IBM jako konzultant databázových technologií, vývojových nástrojů a aplikačních serverů.

    ( Celý článek! | Autor: Jan Musil | Počet komentářů: 15 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1557 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1074 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (1003 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1385 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1019 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1183 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1022 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8243


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena