Dnes: 21. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    Systémový katalog
    Struktury, ve kterých jsou uloženy informace o dané databázi, případně databázovém serveru. Někdy je možné se z anglického Data Dictionary setkat s pojmem datový slovník.

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    Jsme zranitelní? Omezme lidský faktor!


    [Komentáře] - Konec dvacátého století byl ve znamení prudkého nástupu využití informačních technologií v běžné praxi – fakt, který dnes již nikoho nepřekvapí. Stejně jako fakt, že jsme na informačních technologiích – či spíše libovolných technologiích – stále více závislejší. Z této závislosti těží nejen post-katastrofické scénáře vědeckofantastických uměleckých výtvorů, ale staví na nich i vážně míněné studie.



    Je velmi nepravděpodobné, že by přirozenou cestou došlo ke globálnímu poškození základních technologických vymožeností současné civilizace. Elektřina nepřestane existovat, podobně jako lidstvo coby celek neztratí mávnutím kouzelného proutku schopnost číst a psát. Daleko pravděpodobnější jsou problémy způsobené dočasnou nedostupností námi běžně využívaných technologií.

    Jsme natolik závislí na svém okolním prostředí – i když si to neradi připouštíme – že prakticky jakýkoli větší výpadek, i když je časově i teritoriálně omezený, nám působí vážné problémy. Lokální výpadek odbavovacího systému více než v řádku hodin na některém ze světových letišť se v konečném důsledku může promítnout kdekoli na světě – zboží není dodáno včas, neproběhnou důležité obchodní schůzky na druhém konci světa … Vážné problémy a obrovské ekonomické ztráty již při – ve srovnání s celoplanetární katastrofou – drobném nedostatku.

    Nebo jiný příklad z běžného života. Určitě to znáte – nákup v košíku, v peněžence pár korun a s úsměvem na rtech nabízíte u pokladny svoji platební kartu. V lepším případě vše proběhne bez problémů. Mnohdy se ale jakoby na oplátku na vás usměje pokladní a prohlásí něco o tom, že "zrovna teď to nějak nefunguje, ale že to zkusí". Obvykle v takovém případě bývají všechny pokusy neúspěšné. Trápení může pokračovat snahou vybrat si hotovost alespoň z bankomatu vzdáleném pár metrů – bez nákupu přece není možné odejít, partner doma křičí, děti mají hlad… Jenže ne všichni mají u sebe hotovost, ne všude jsou funkční bankomaty. Obchodník ztrácí tržbu, kupující nervy, finanční prostředky a čas návštěvou jiného obchodu.

    Oba uvedené příklady se od sebe sice značné liší, nicméně v konečném důsledku objevíme dva společné jmenovatele – prvním jsou ekonomické ztráty a druhým již naznačené vybočení z uzemní platnosti problému. Naše závislost na technologiích – podobných příkladů by bylo možné vymyslet tisíce – ovlivňuje nejen nás, ale celé naše okolí, okolí okolí, okolí okolí okolí – celý systém.

    Co s tím vším? Jak se vyhnout problémům až katastrofám? Nechci samozřejmě tvrdit, že řešením je nevyužívat moderních technologií či vrátit se do doby kamenné. V žádném případě – domnívám se, že řešením je pravý opak, a to v podobě stále výraznější závislosti lidstva na technologiích. Že to nedává smysl? Ale dává …

    Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že většinu problémů souvisejících s naší závislostí na technologiích nezpůsobily technologie či zařízení samotná, ale došlo k nim v důsledku selhání něčeho méně technického. Lidského faktoru. Na jednotlivé technologické možnosti je nezbytné pohlížet pouze jako na základ našeho světa, určujícím prvkem je i nadále člověk.

    Selháním lidského faktoru lze předcházet pouze obtížně – o něco lépe v případě nevědomých selhání, o něco hůře v případě selhání vědomých. Mezi vědomá selhání lze přitom zařadit i teroristické útoky, které nás ovlivňují i tehdy, když se vlastně nedějí – běžně přijímáme omezení související s teroristickými hrozbami. Je přitom stále pravděpodobnější, že útok může být veden i proti technologickým vymoženostem současné civilizace.

    Lidský faktor je bezesporu významným článkem způsobující problémy související s naší závislostí na moderních technologiích. Řešením tedy může být maximální zamezení vlivu člověka na dostupnost technologií. Toho lze dosáhnout několika způsoby, přičemž jedním z nich je člověka z některých pozic zcela vyloučit a větší rozhodovací pravomoc svěřit technologiím – nejen strojům, nejen programům, ale všem, kde je to jen trochu možné.

    Nic ale není dokonalého, neboť vliv lidského faktoru se může projevit i při vytváření pravidel pro technologické sebekontroly a důsledek může být horší, než když problém souvisí s lidským faktorem přímo. Ostatně i vědeckofantastických děl zaměřených na převzetí vlády nad světem stroji (chápejme technologiemi) je také dostatek. Ale to by bylo již jiné zamyšlení.

    ( Celý článek! | Autor: Marek Kocan | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1557 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1074 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (1003 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1385 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1019 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1183 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1022 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8243


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena