Dnes: 21. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    Databázový stroj
    (Database Engine)

    Pod pojmem Database Engine (tedy pod databázovým strojem) se obvykle rozumí jádro databázového serveru a základní obslužné programy tohoto jádra (například zajišťující vzdálené připojení uživatelů). Lze tedy říci, že databázový stroj je podmnožinou databázového serveru, přičemž pod pojmem databázový server je nutné vidět vybavení (typicky softwarové) pracující nad danou databází a zajišťující veškeré činnosti (včetně všech potřebných komunikací), které nad danou databází mají být zajišťovány.

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    Databázová abeceda – Case nástroje


    [Metodologie] - Vyvíjet jakékoli aplikace včetně databázových je stále komplexnější. A díky složitosti výsledných produktů také náročnější proces. Naštěstí nové technologie zase vývoj usnadňují, takže dochází k určité kompenzaci. Vývojáři mají k dispozici nejen nové postupy či pravidla, ale především ve srovnání s minulostí také mnohem výkonnější vývojové a provozní nástroje a prostředí. Jeden typ nástroje podporujícího vývoj i těch nejsložitějších (nejen databázových) systémů představují nástroje CASE, tedy Computer Aided System Engineering.



    Pojem CASE nepředstavuje jeden jediný konkrétní nástroj, ale skupinu nástrojů zaměřených především na podporu vývoje informačních systémů, obvykle pohledu analýzy a návrhu. Jednotlivé nástroje CASE vycházejí z konkrétní metodologie a formou diagramů umožňující materializovat představu o zpracovávaném problému. Nejčastěji jsou nástroje CASE používány pro datové a funkční modelování.

    Samozřejmostí je, že jednotlivé nástroje dokáží vygenerovat kód spustitelný ve vybraném prostředí, který vytvoří potřebné datové struktury či metody. Jinými slovy, formou diagramu je možné si vytvořit datové struktury a pomocí vygenerovaného kódu (obvykle skriptu) je založit v databázi. Kvalitnější nástroje CASE dokáží s vybranými produkty – nemusí se jednat pouze o databázové platformy, ale například také o vývojové nástroje – komunikovat přímo a vývojáři se o žádný přenos skriptu starat nemusí. I když poučená veřejnost soudí, že diagramy jsou vše, co nástroje CASE nabízí, není tomu tak a další možnosti zpravidla překvapí každého, kdo se dosud s těmito nástroji prakticky nesetkal.

    Kontrol netřeba? Třeba!
    Vedle modelovacích mechanismů – ať již na konceptuální či fyzické úrovni, ať již z pohledu relačního či objektového – nabízí moderní CASE nástroje kontrolní mechanismy. Tyto nástroje usnadňují kontrolu správnosti, a to nejen modelu, ale i funkčních specifikací, celé architektury a integrity projektu. Nejlepší nástroje CASE obsahují různé podpůrné utility, které dokáží detekovat a lokalizovat i (budoucí) běhové chyby, včetně chyb typu špatné správy/alokace paměti. Vrcholem pak je, že některé CASE nástroje dokáží odhalit chybu i v aplikacích, jejichž zdrojový kód není vůbec k dispozici. Pokud tedy ve svém projektu využíváme nejrůznější komponenty a knihovny třetích stran, můžeme detekovat jimi způsobené problémy.

    Tady to žije!
    Moderní podpůrné prostředky vývoje aplikací dovolují sledovat model od samého začátku (stanovení požadavků) až k implementaci výsledného projektu. Produkty jednotlivých fází vývojového cyklu jsou archivovány za účelem zachování historie jednotlivých učiněných rozhodnutí. Změna učiněná v kterékoliv fázi vývoje může být propagována do předchozích či následujících fází – i s příslušnými výstupy do dokumentace – toto opět vede k lepšímu zachování konzistence.

    Generujme!
    Mnohé stavební prvky se v aplikacích neustále opakují a když už máme hotovou analýzu a návrh, tak proč neříct – CAE nástroji, vygeneruj mi aplikaci! Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o nesmysl. Každá aplikace přece obsahuje tolik různých specifik, že je prakticky nemožné z nějakých zjednodušených diagramů a tabulek vytvořit výsledný kód. Datové struktury ještě ano, možná dokonce i vstupní formuláře a výstupní sestavy, ale jak uspět například v případě výpočtu sociálních dávek? Možná se to zdá nereálné i na druhý, třetí či kolikátý vůbec pohled. Jak už tomu ale bývá, jednoduché a na první pohled jasné soudy jsou jen málokdy stoprocentně pravdivé.

    Vývojové nástroje typu RAD ve své podstatě nedělají nic jiného, než že ze standardizovaných ovládacích prvků a dalších staveních kamenů vygenerují odpovídající programový kód – obvykle do vyššího programovacího jazyka a o výsledný nativní kód se již postará vlastní překlad. Pokud tedy funguje generování programového kódu v případě nástrojů RAD, proč by nemohl obdobný přístup s jistými omezeními fungovat také u nástrojů CASE?

    A co dál?
    Důležitým prvkem CASE nástrojů je podpora týmového vývoje – požadavky na řízenou spolupráci členů vývojového týmu řeší velmi často nějaký trezor objektů – repository. Disponuje-li CASE nástroj kvalitním repository, je možné do něj vkládat jednotlivé moduly, objekty, modely a submodely, které je možné následně znovu využívat, případně i měnit. Repository velmi často přispívá také k zajištění konfiguračního managementu, neboť si ukládá informace o jednotlivých verzích modelů a sleduje jejich vývoj v čase. Tím podporuje správu verzí a umožňuje porovnávat několik verzí téhož modelu a odhalit případnou příčinu chyb v nové verzi.

    Mezi další vlastnosti moderních CASE nástrojů patří porovnávání modelů. Kromě struktury a datových typů je možné porovnávat i podle celé řady dalších kritérií, např. podle logického jména, default hodnoty, indexů apod.

    Nástroje CASE dokáží také automaticky vytvářet dokumentaci k modelovaným objektům, čímž umožňují analytikům získat v přehledné formě velmi podrobné informace o vytvářeném systému. Dokumentace je nezbytnou součástí každého projektu, neboť zvláště v rozsáhlejších modelech není možné (ani vhodné) vyhledávat všechny potřebné informace vždy v diagramu. Dokumentace bývá obvykle velmi kvalitní a obsahuje všechny údaje, které s daným modelem souvisí.

    Výše uvedené zdaleka není vše, co CASE nástroje pro vývoj nejen databázových aplikací nabízí. Ale i toto "málo" postačuje k tomu, aby vývoj byl o mnoho řádů efektivnější, než jen za využití papíru a tužky.

    Související články:
    Databázová abeceda – cože? Index? (09.10.2008)
    Databázová abeceda – H jako Historie (18.09.2008)
    Databázová abeceda – G jako Grid (21.08.2008)
    Databázová abeceda – lidský Faktor (03.07.2008)
    Databázová abeceda – Elektronická správa dokumentů (04.06.2008)
    Databázová abeceda – Data a informace (14.05.2008)
    Databázová abeceda – Bezpečnost databází (07.04.2008)
    Databázová abeceda – Analytické zpracování (20.03.2008)

    ( Celý článek! | Autor: František Skřivánek | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1557 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1074 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (1003 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1385 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1019 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1183 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1022 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8243


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena