Dnes: 21. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    Datový sklad
    Tento pojem poprvé formuloval koncem 80. let William Inmon jako strategii přístupu k datům určeným pro rozsáhlé analýzy. V případě datového skladu hovoříme o historických, časově rozlišených, agregovaných, průběžně rozšiřovaných datech uspořádaných pro podporu potřeb managementu.

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    Databázová abeceda – H jako Historie


    [Historie] - Databázové technologie mají svoji historii. Někdy více zajímavou, někdy méně zajímavou. Pojďme se v dnešním pokračování podívat na pár spíše neznámých událostí z té první kategorie.



    Problémem databázového zpracování vždy byla, je a bude především rychlost a podpora velkého objemu zpracovávaných dat. Do příchodu počítačů byla taková zpracování opravdovým oříškem, například ruční vyhodnocování sčítání lidu z roku 1880 trvalo ve Spojených státech celých sedm let. Bylo tedy jasné, že další zpracování výsledků za deset let musí být rychlejší. Jenže jak na to?

    Se zajímavou myšlenkou přišel německý přistěhovalec Herman Hollerith, který roku 1890 vyhrává konkurz u Amerického statistického úřadu se svým rok starým návrhem na využití děrnoštítkového stroje. Výsledky byly při nárůstu nákladu pouhých 100 procent impozantní – zkrácení doby ze sedmi let na fantastických šest týdnů.

    "Databázová" genialita tohoto vědce spočívala v myšlence použít již tehdy známé děrné štítky nikoli jako prostředku pro předpis programu, ale jako nosičů dat. Tedy dat obsahujících informace, které statistický úřad zajímaly. V děrném štítku o velikosti jednodolarové bankovky představovala jedna vyražená dírka číslici, dvě pak písmeno.

    Z databázového pohledu nebyla zajímavá jen rychlost zpracování, ale také možnosti plynoucí z dlouhodobého uložení dat. Například pro pozdější detailní zpracování, revize výsledků apod. Mimo jiné se Herman Hollerith zapsal do historie výpočetní techniky také svým podílem na založení společnosti IBM.

    Měříme informace
    Na sklonku druhého roku první světové války se v tehdy ještě nijak válečnými hrůzami nepoznamenaném Michiganu narodil jeden z největších nadšenců matematiky minulého století – Claude Elwood Shannon.

    Pravděpodobně nikdo 30. dubna 1916 netušil, že budoucí úspěšný absolvent známého MIT (Massachusetts Institute of Technology) významně ovlivní náhled na informační technologie, především pak v oblasti informací a komunikace. Nejdůležitější poznatky přitom formuloval během své spolupráce s Bellovými laboratořemi mezi roky 1941 a 1972.

    Své dřívější zkušenosti a myšlenky zúročil především ve světoznámém článku A Mathematical Theory of Communication zveřejněném roku 1948 ve "firemním" časopisu Bell Systems Technical Journal. Jádro příspěvku tvořil nový lineární model komunikačních systémů. Vychází z toho, že každou informaci je možné převést na konečný počet symbolů, které je možné přenést v konečném čase. Světu tak byly dány nové možnosti přenosu včetně opravných algoritmů a pojem bit. Dodejme, že veličina míra informace má jednotku právě Sh (Shannon).

    Obdobně jako u dalších velikánů informačních technologií je možné najít stopy C. E. Shannona i v mnoha dalších projektech.Vedle problematiky komunikace se tento nositel celé řady významných ocenění věnoval například umělé inteligenci – mimo jiné navrhnul elektronickou myš, která byla schopná nalézt cestu bludištěm.

    Oracle? Oracle!
    Příběh firmy Oracle se zdaleka nepodobá pověstné procházce růžovým sadem. Před pětadvaceti lety spatřil Larry (Lawrence) Ellison příležitost, kterou ostatní společnosti nechaly bez povšimnutí, čehož pravděpodobně dodnes litují. Ellison dokázal rozpoznat obrovský potenciál, který se skrýval v relačních databázích, a především odhadl ohromný prostor pro komercionalizaci této technologie.

    V roce 1977 založil společnost SDL (Software Development Laboratory) – spolu s Robert Minerem a Edwardem Oatesem. Možná ani sami nečekali, že realizací svých myšlenek navždy změní tvář počítačového světa. Avšak stalo se. Zajímavostí je, že název Oracle získala společnost až v roce 1980, když byla ještě jednou roku 1978 přejmenována na Relational Software.

    Za pozornost určitě stojí způsob, jakým společnost Oracle (a především Larry Ellison) dosáhla svých úspěchů. Přibližně v letech 1995-1996 určovala dění v oblasti informačních technologií řada průkopníků. Už jejich jména dokazují, že šlo o velmi silné soupeře: nalézáme mezi nimi korporace jako Cisco, Dell, Schwab či Cemex. Tyto společnosti využívaly nástupu digitálních technologií k velmi razantnímu vytváření ziskovosti a náskoku před ostatními. Oracle tento nástup nedokázal zachytit a jeho kredit pomalu ale jistě klesal. Nehrozily sice žádné fatální následky typu bankrot – Oracle stále vytvářel zisk kolem 16%, za což by se mnohé společnosti pokoutně modlily – nicméně rozhodně to nemohlo stačit pro soupeření s firmami typu Microsoft.

    Ellison si byl dobře vědom oblastí, ve kterých má jeho společnost rezervy. Věděl také, jak by je bylo možné eliminovat. Stanovil si proto jasnou koncepci a výsledkem byly tři teoretické teze: je třeba podstatně zesílit využívání internetu, integrovat a urychlit business-procesy a transparentněji, zřetelněji vytvářet hodnoty pro zákazníky. Tyto myšlenky znějí značně frázovitě a pouhým jejich vyslovením by se zřejmě Ellison celosvětově váženým nestal. Šokující totiž byla především rychlost a efektivita, se kterou dokázal tyto myšlenky uvést v život. Během dvou let stihl udělat vše, co ostatním trvalo dvojnásobnou dobu. A v zápětí své konkurenty předstihl.

    Kde se vzaly unixové systémy?
    Vyspělé databázové aplikace jsou obvykle nemyslitelné bez kvalitního hardware a kvalitního operačního systému. Dlouhé roky platilo, že jediným vhodným operačním systémem pro databázové servery je některý z unixových klonů. Kde se ale unix či UNIX vlastně vzal? A kde Linux?

    Vše začalo v roce 1969 u Bell Laboratories v myšlenkách Kena Thompsona. První provozuschopná verze unixového operačního systému pak vznikla o dva roky později. Velmi známá provázanost je směrem k jazyku C, který ve stejné době vytvořil Dennis Ritchie. Někdy se můžeme setkat s tvrzením, že Unix je dílem Briana Kernighana. Nenechme se ale mýlit – správně by mu mělo být přisuzováno především autorství názvu UNIX.

    První komerční verze Unixu se objevuje až v roce 1982 (Unix System III) a přibližně od stejné doby se o tuto operační platformu začínají zajímat také další velké společnosti, mezi které patří především Hewlett-Packard, SUN a IBM. Nechybí ovšem ani Microsoft, který v průběhu osmdesátých let minulého století o unixové variantě operačního systému zcela vážně uvažuje.

    Označení UNIX je zpravidla přiznáváno pouze původním verzím od Bell Laboratories, v případě klonů většinou mluvíme o Unixech či unixech.

    První verzi Linuxu, kterou Linus Torvalds, ještě jako student Helsinské univerzity uvedl pod označením 0.01 nebyla nikdy přeložena do spustitelného tvaru a existovala tedy pouze a jen ve formě zdrojového kódu.

    První spustitelná verze se objevila ale v říjnu 1991 a byla označována jako 0.02. Tato první "reálná" verze umožňovala spustit interpret příkazů a překladač jazyka C. Po dlouhém vývoji a pečlivém testování kvalitních verzí 0.9x byla verze 1.0 uvedena 14. března 1994.

    Související články:
    Databázová abeceda – cože? Index? (09.10.2008)
    Databázová abeceda – G jako Grid (21.08.2008)
    Databázová abeceda – lidský Faktor (03.07.2008)
    Databázová abeceda – Elektronická správa dokumentů (04.06.2008)
    Databázová abeceda – Data a informace (14.05.2008)
    Databázová abeceda – Case nástroje (23.04.2008)
    Databázová abeceda – Bezpečnost databází (07.04.2008)
    Databázová abeceda – Analytické zpracování (20.03.2008)

    ( Celý článek! | Autor: František Skřivánek | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1557 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1074 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (1003 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1385 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1019 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1183 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1022 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8243


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena