Dnes: 21. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    Konkurenční přístup
    Situace, kdy k jednomu zdroji dat (nejčastěji stejným záznamům v tabulce) přistupuje současně více uživatelů. Jedním z úkolů vyspělého SŘBD je zajistit, aby nedošlo k porušení konzistence dat (například aby uživatel z tabulky četl vždy aktuální data).

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    Vítejte ve světě SQL


    [Dotazovací jazyky] - Zkratka SQL je důvěrně známa všem, kdo mají blízko k databázových technologiím. Kde se vzal tento dotazovací jazyk, který se pro mnohé systémy stal takřka alfou a omegou? Možná ani netušíte, že jazyku SQL už je více než třicet letí. A možná netušíte ani to, že na počátku své existence se tento jazyk jmenoval Sequel.



    Základy dotazovacího jazyka SQL, který patří do kategorie neprocedurálních jazyků (pomocí příkazů říkáme co chceme provést, nikoli jak to chceme provést), je možné vystopovat do první poloviny sedmdesátých let. V průběhu roku 1974 totiž vznikl ve vývojových laboratořích firmy IBM jazyk Sequel. Ten byl použit coby nosný jazyk systému R, který se tak de facto stal prvním systémem využívajícím jazyk SQL (některé zdroje dnes uvádějí, že takových databázových produktů většího významu je již více než stovka – těch opravdu významných pak několik desítek).

    Velký boom nastal pro jazyk SQL (Structured Query Language) v průběhu osmdesátých let, kdy začal být implementován do většiny databázových produktů své doby. V roce 1986 došlo také k první standardizaci, která je známá pod názvem ANSI SQL86. Od té doby proces standardizace prakticky neustále pokračuje, mezi nejrozšířenější normy stále ještě SQL92 (označovaný též jako SQL2.

    V průběhu vývoje se z původně čistě dotazovacího jazyka stal jazyk umožňující také definici dat (například příkazy pro vytváření tabulek, pohledů či indexů) a manipulaci s daty (vedle dotazů například příkazy pro vkládání a změnu dat). Přestože jsou mnohdy všechny tyto příkazy označovány jako dotazy, nejedná se o dotazy v pravém slova smyslu, tedy nevracejí data uložená v databázi.

    Výše uvedené dvě skupiny příkazů jsou označovány jako DDL (Data Definition Language) a DML (Data Manipulation Language) a tvoří nejdůležitější základ SQL. Pravděpodobně nejznámějším SQL příkazem je pak příkaz SELECT – ten jediný de facto slouží k zapsání skutečného dotazu.

    Relační model není nutný
    Přestože je jazyk SQL především spojován s relačním datovým modelem (připomeňme si, že jeho autorem je doktor E. Codd), není na tomto modelu závislý. Existují implementace a rozšíření jazyka SQL disponující například podporou objektových technologií. Stejně tak nelze ani říci, že by každý relační systém podporoval jazyk SQL. Vazba na relační systém je pochopitelná – jednak je relační datový model jedním z nejrozšířenějších a nejpropracovanějších, jednak jsou "klasické tabulkové struktury" svoji filosofií tomuto dotazovacímu jazyku velmi blízké.

    Podobně, jako neplatí, že by jazyk SQL byl vázán pouze na relační systémy, tak neplatí ani to, že by se vždy muselo jednak o jazyk interpretační. V některých případech je jazyk SQL realizován jako kompilační, SQL příkazy jsou tedy před vlastním zpracováním serverem přeloženy, optimalizovány a teprve poté předány k dalšímu zpracování. Oba přístupy, stejně jako v klasických procedurálních jazycích mají své výhody a nevýhody – mezi klady patří především možnost částečné optimalizace ještě před vlastním zpracováním, mezi zápory pak například větší časová režie na vývoj daná nutností překladu a nižší přenositelnost.

    Opravdu neprocedurální?
    Přestože byl jazyk SQL od svých počátku koncipován jako dotazovací neprocedurální jazyk, v průběhu vývoje se objevilo mnoho procedurálních rozšíření. Mezi tato rozšířená patří především podpora práce s cykly, větvení běhu programu, funkcí a procedur. I přes existující standardy SQL jsou však tato rozšíření velmi závislá na implementaci v tom kterém systému. Tyto procedurální prvky jsou dnes součástí každého vyspělého databázového serveru – mezi známé implementace patří například Transact SQL či Oracle PL/SQL.

    V poslední době se také stále více využívá SQL příkazů v rámci jiných programovacích jazyků – tato "vestavěná" forma jazyka SQL je tak vhodným doplňkem klasických procedurálních jazyků. Tento přístup je vhodný zejména v případě aplikací komunikujících interaktivně s uživatelem – jazyk SQL totiž nedisponuje takřka žádnými možnostmi pro tvorbu uživatelského rozhraní.

    ( Celý článek! | Autor: František Skřivánek | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1557 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1074 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (1003 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1385 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1019 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1183 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1022 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8243


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena