Dnes: 21. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    Databázový stroj
    (Database Engine)

    Pod pojmem Database Engine (tedy pod databázovým strojem) se obvykle rozumí jádro databázového serveru a základní obslužné programy tohoto jádra (například zajišťující vzdálené připojení uživatelů). Lze tedy říci, že databázový stroj je podmnožinou databázového serveru, přičemž pod pojmem databázový server je nutné vidět vybavení (typicky softwarové) pracující nad danou databází a zajišťující veškeré činnosti (včetně všech potřebných komunikací), které nad danou databází mají být zajišťovány.

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    I záznamová média mají svoji historii


    [Historie] - Bez pevného disku či jednotky DVD si jen málokdo dokáže počítač představit. Kapacity dnes dosahují obrovských hodnot, a ani ty nestačí – staré známé pravidlo říká, že každý pevný disk je přesně o pár megabajtů menší, než potřebujete. Ale ne vždy tomu tak bylo, v ne zase tak vzdálených dobách žádné pevné disky neexistovaly a paměťová média dosahovala kapacitu třeba jen několik desítek bajtů.



    Potřeba ukládat data (či chcete-li informace – není to sice totéž, ale to pro tentokrát nevadí) je stará jako moderní civilizace sama. Hliněné destičky, papyrové svitky, klasický papír – příkladů by se dalo najít mnoho. V případě počítačů byly jednou z prvních "externích" pamětí děrné štítky, jejichž historie sahá až do počátku devatenáctého století. Tehdy je pro "programování" tkacího stroje použil francouzský tkadlec Joseph-Marie Jacquard. Jako nosič dat byly děrné štítky použity ve velkém poprvé o 84 let později, kdy je v roce 1889 využil při americkém sčítání lidu Hermann Hollerith.

    Principy použité koncem devatenáctého století u děrných štítků se v mnoha případech prakticky používaly až do osmdesátých let století dvacátého, pochopitelně v různých podobách – včetně v druhé polovině minulého století velmi populární děrné pásky. Papír je ovšem papír, trhal se a mačkal, kapacita nebyla nijak ohromující a ani práce s těmito médii nebyla nijak záživná (mnohdy nechybělo ani ruční děrování). Proto vědci nezaháleli a okolo poloviny minulého století přišli pro paměti s celou řadou nových možností – od ultrasonických pamětí využívajících rtuti až po elektromagnetické pásky. Ne všechny nové technologie přitom byly použitelné i pro externí ukládání dat.

    Magnet nebyl jen hračkou
    Zlomovou technologií pro ukládání dat byly elektromagnetické bubny a elektromagnetické pásky. Bubny, které se objevily již ve čtyřicátých letech dvacátého století byly jakýmsi předchůdcem soustav disků, tedy i dnešních pevných disků. Následovaly pásky, jejichž hlavní nevýhodou byl především sekvenční přístup k datům a zpravidla nutnost přepisu celé pásky v případě změny některých uložených dat. Celková kapacita pásky přitom dosahovala na svoji dobu poměrně velkou kapacitu čítající jednotky megabajtů.

    Vývoj šel ovšem dál a ve třetí čtvrtině dvacátého století se objevují první pevné disky, pochopitelně ovšem ne v podobě, v jaké jsou známé dnes. Tyto disky (ze začátku nevýměnné) se skládaly z několika elektromagnetických talířů o průměru několika decimetrů poskládaných podle středové osy nad sebou. V mezerách mezi těmito jednotlivými talíři se pak nacházely zapisovací a čtecí hlavy. Oproti páskám nabídly tyto disky náhodný přístup k datům a další nárůst kapacity (tentokrát šlo již o desítky megabajtů), na druhou stranu pro spolehlivý provoz vyžadovaly podstatně více sterilní prostředí – takřka jakákoli nečistota v prostoru mezi talíři znamenala zničení celého disku.

    S vítězným tažením mikropočítačů dochází, zejména v osmdesátých letech dvacátého století k rozvoji klasických pevných disků. Ty spojily většinu výhod z předcházejících technologií a nabídly uživatelům náhodný přístup a kapacitu dosahujících desítky či stovky megabajtů při rozměrech nepřesahujících velikost tlustší knížky. Během posledního desetiletí dochází ke spojování pevných disků do tzv. polí, ničím zvláštním v tomto období nejsou ani interní a externí mechaniky s výměnnými disky (ty dnes již prakticky vymizely, protože byly nahrazeny modernějšími zařízeními).

    Nabídku pevných disků po celou dobu jejich moderní existence doplňuje několik dalších elektromagnetických zařízení, především pak klasické diskety či jednotky s výměnnými médii o vyšší kapacitě – pravděpodobně nejznámější jsou zařízení ZIP s kapacitou 100 a 250 MB. Ze světa nezmizela ani pásková zařízení, k dispozici jsou však dnes v mnohem menších provedeních a používají se především pro zálohování – nabízejí kapacitu od stovek megabajtů až po gigabajty.

    Laser? A proč ne!
    Od konce osmdesátých let se začíná také v počítačovém průmyslu pro uložení dat používat optiky. Světlo světa tak spatřily jednotky CD-ROM, které vycházejí z klasických zvukových kompaktních disků. Jen otázkou času bylo zavedení jednotek CD-R umožňujících jednorázový zápis (tzv. vypalování) a jednotek CD-RW umožňujících opakovatelný přepis na jedno médium. Ve všech třech případech, obdobně jako v případě předchozích technologií se zpočátku tato zařízení používala především ve firemním prostředí pro zálohování či distribuci rozsáhlých programů a dat (650 až 700 MB), teprve později si našla cestu k běžným uživatelům. Posledním přírůstkem poslední doby jsou mechaniky DVD, které uživatelům nabízejí gigabajtové kapacity. Laserová technologie byla (a stále ještě je) v některých případech také kombinována s klasickými elektromagnetickými principy – výsledkem byly tzv. magnetooptická zařízení. Ale o tom zase někdy příště.

    ( Celý článek! | Autor: František Skřivánek | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1557 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1074 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (1003 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1385 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1019 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1183 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1022 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8243


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena