Dnes: 18. ledna 2018    | Registrace | Hledáme | Redakce | Info | Testy | Školení | Ocenění | Nápověda | Čtenář: nepřihlášen

Rychlé odkazy
  • Hlavní stránka
  • Seznam rubrik
  • Ankety
  • Editoriály
  • TOP 15
  • KONFERENCE 2008
  • KONFERENCE 2007
  • KONFERENCE 2006
  • KONFERENCE 2005
  • KONFERENCE 2004
  • Sborník
  • Testy
  • Virtuální školení
  • Personalizace


  • Hledáte práci?
    Hledáme redaktora - pojďte s námi tvořit Databázový svět!

    Vyhledávání

    Hledej
    na Databázovém světě!



    Rozšířené vyhledávání

    Rubriky
    Aktuality
    Bezpečnost
    Business
    Česká scéna
    Datové sklady
    Dokumentace
    Dotazovací jazyky
    Hardware
    Historie
    Komentáře
    Literatura
    Metodologie
    Nondb
    Open Source
    Poradna
    Produkty
    Případové studie
    Redakce
    Rozhovory
    Standardy
    Technologie
    Tipy - triky
    Tiskové zprávy
    Vývoj
    Vývojové nástroje
    Zajímavosti

    Co je to?
    SŘBD
    (Systém řízení báze dat)

    Programový systém umožňující vytváření, údržbu a použití báze dat. Podle komplexnosti je možné SŘBD rozdělit na nižší (např. PC Fand), střední (FoxPro) a vyspělé (Oracle 9i).

    Akce
    Dynamická Datová Centra
    - na semináři se seznámíte s komplexním řešením a koncepcí Dynamických Datových Center od Fujitsu Siemens Computers se speciálním důrazem na řešení FlexFrame.

    Textová inzerce
    IBPhoenix - Vše o InterBase a Firebirdu.

    Smějete se rádi? - Pak je pro vás Vtipník to pravé!

    Prodejce reklamy - Hledáme schopného prodejce reklamního prostoru, možnost i externí spolupráce.

    Přihlášený čtenář
    Nepřihlášený čtenář

    O portálu
    Databázový svět
    ISSN: 1213-5933

    Web je optimalizován pro rozlišení 1024x768, nicméně kromě větších rozlišení podporujeme i 800x600. Podrobnosti najdete zde.

    Chcete-li mít kdykoliv možnost zkontrolovat obsah našeho portálu, můžete využít podporu rss. Podrobnosti najdete zde.
    David Krch - kondenzátor informací?


    [Rozhovory] - Dnes vám přinášíme rozhovor s člověkem, kterého moc dobře znáte i z Databázového světa – Davidem Krchem ze společnosti Oracle.



    Davide, jak byste sám sebe charakterizoval z pohledu databázových technologií? Administrátor, vývojář, uživatel...
    Mezi konzultanty v Oracle, u našich zákazníků a partnerů znám dost profesionálů s výrazně většími zkušenostmi, než abych sám sebe mohl označit za dobrého databázového administrátora či vývojáře. Právě díky kontaktu s těmito lidmi mám ale docela dobrou představu o problémech, které v praxi různí řeší a jaké postupy používají. K tomu přidávám to, co si o Oracle přečtu a sám vyzkouším a mohu tak pomoci s návrhem řešení u jiného zákazníka. Že by tedy mou nejpřesnější charakteristikou bylo označení "kondenzátor informací"?

    Setkal jste se v poslední době s nějakou vlastností konkurence, která Vám u Oracle Database chybí?
    Bývaly doby, kdy jsem menším databázím záviděl snadnost ovládání. Verze 10g a 11g v tom ale udělaly obrovský krok vpřed. Naopak správa ostatních databázových systémů se s rozšiřující se funkcionalitou zesložiťuje. Díky Oracle Enterprise Manageru nebo SQLDeveloperu myslím, že i pro začínající administrátory už není základní správa Oracle problém.

    Když byste se měl rozhodnout výhradně mezi Open Source databázemi, která platforma by Vám byla nejblíže? A proč?
    Lidé od PostgreSQL se všechny snaží přesvědčovat, že jsou Oracle nejpodobnější, tak bych se asi jako první podíval tímto směrem. Je mi ale jasné, že by to bylo jak s Radlerem (nemyslim teď konkrétní značku, ale kombinaci pivo s limonádou obecně) – říkat tomu pivo je známkou nezřízeného optimismu. Když se smíříte s tím, že jde o limonádu s příchutí chmelu, pak se to příležitostně dá pít. Nebo že bych sáhnul po Firebirdu? Opravdu nevím.

    A kdybychom vynechali Oracle Database a její bratříčky z téže dílny, která platforma by to byla? A proč?
    Kdyby neexistovala Oracle Database? Asi by jí musel někdo napsat... Ne vážně, kdybych k tomu vážně byl násilím donucen (což u současného zaměstnavatele neočekávám:-)), asi by záleželo, k jakému projektu by mě vítr zavál, mimo Oracle žádného favorita nemám. Chápu ale, že v některých projektech resp. u některých zákazníků si prostě nemůžete vybírat. V tom případě bych si musel vyšetřit čas, abych nejdřív pochopil, co daná databázová platforma chce, jaké postupy naopak nemá ráda, co musím dělat jinak a co všechno, na co jsem z Oracle zvyklý, bych si musel odepřít. Nejhorší je snažit se přenést návyky z jedné databázové platformy na druhou, aniž by se člověk snažil pochopit, jak nová databáze funguje. Že jsou všechny databáze stejné, je jedna z největších a nejškodlivějších lží současnosti.

    Jak si zvykáte na to, že od podzimu prodáváte i hardware? Už si nacvičujete,jak se drží šroubovák a ve kterém drátu je jaké napětí?
    Myslíte náš hardware pro datové sklady - HP Oracle Database Machine a Oracle Exadata Storage Server. Samozřejmě, že to pro mne znamená řadu zajímavých novinek, se kterými jsem se musel seznámit. Výhodou ale je, že základem je zcela standardní hardware HP a oni také zajišťují montáž a servis. Nejspíš si i moji šéfové uvědomili, že dát mi do ruky šroubovák by skončilo katastrofou.

    Zajímavý je na tom ale především speciální software, který dodáváme do pole. Díky němu se část databázové logiky provádí přímo v poli, aniž by se muselo cokoliv změnit v aplikaci. Do databázového serveru pak pole může posílat místo celých bloků již předfiltrovaná data. Nejen že se tím sníží zátěž databázového serveru i spojení mezi storage a databázovým serverem, ale ještě se tyto hardwarově náročné operace zpracovávají paralelně výrazně větším počtem procesorů. Není pak problém zrychlit úlohu 10x nebo i 100x. Navíc tím, jak rostoucí objem dat ukládáte i na rostoucí počet disků, rozkládá se úloha rovnoměrně i mezi větší počet procesorů storage serveru a doba zpracování tak zůstává stejná.

    Oracle je všeobecně považována za kvalitní společnost dodávající kvalitní databázové produkty. Proč tomu dle Vás je?
    Na začátku to bylo určitě pár dobrých myšlenek, které se promítly do návrhu tohoto produktu, jako byla podpora stejné funkcionality na řadě platforem, Multi Version Read Consistency někdy od roku 1984, PL/SQL a podpora různých typů dat už od verze 7 a nejnověji samozřejmě vše kolem Gridu. Díky tomu všemu se pak i nové funkce implementují jednodušeji. Samozřejmě je to hodně i o obchodních schopnostech firmy – ve světě je mnoho příkladů geniálních produktů, které nepřežijí, protože je firma neumí prodat. Naštěstí to není příklad Oracle.

    Myslím si, že hlavním důvodem je ale synergický efekt. Díky naší pozici obsluhujeme řadu velkých zákazníků, jejichž požadavky o několik let předbíhají zbytek světa. Pokud je dobře posloucháte, přijdete dříve na to, kam by se daná technologie měla posunout a můžete to vyvinout dříve než ostatní. Stejný důvod pak láká ty nejlepší odborníky podílet se na vývoji databáze. A přesně z těchto důvodů za vámi zase chodí zákazníci, kteří od databáze chtějí více – čímž se kruh uzavírá.

    Za rok tomu bude 40 let od vzniku relačního datového modelu - kde vidíte dnes jeho největší slabiny?
    Pan Kotala tu už v podobném rozhovoru řekl, že to jsou programátoři a architekti, já bych to jen zúžil – ti z nich, kteří si neudělali čas relační databáze pochopit a přesto je používají. Asi jsem staromódní, ale myslím si, že když chce člověk používat nějakou technologii, měl by se snažit pochopit alespoň ty nejzákladnější principy práce s ní. Zatlouct vrut do dřeva kladivem místo zašroubování šroubovákem, tomu přece taky neříkáme řemeslo.

    A jeho největší výhody?
    Myslím, že je to kompromis mezi jednoduchostí, univerzálností a přínosy. Je to dostatečně jednoduchý model, aby programátorům nedalo příliš práce pochopit ho, tedy pokud chtějí. Je také dostatečně jednoduchý na to, aby umělá inteligence optimalizátoru a jiných komponent databáze mohla řadu operací efektivně automatizovat a tím se skutečně šetřila práce vývojářů a administrátorů. Přínos investice do relační databáze je tak jasně vidět. Je také dostatečně univerzální, aby vývojáři mohli opakovaně využít nabytých zkušeností a dodavatelům se vyplatilo investovat prostředky do vývoje.

    Za důležitou myšlenku považuji také použití relativně standardizovaného rozhraní pro přístup k datům a tím nezávislost existence dat a aplikace. Data jsou příliš cenná, než aby patřila jediné aplikaci. Patří organizaci a ta by měla být schopná se k nim dostat způsobem, který ji nejvíce vyhovuje, samozřejmě při zachování bezpečnostních pravidel – skrz původní aplikaci, přes reportingové nástroje, přenášet je do datových skladů či sdílet je s jinými aplikacemi atd.

    Jakým směrem se podle Vás databáze budou vyvíjet?
    Ja nejsem moc příznivcem revolučních změn, spíš ve všem vidím evoluci. Což neznamená, že by se v databázích neobjevovala nová zajímavá funkcionalita. Jen nečekám, že budu muset někdy zahodit vše co o relačních databázích a Oracle vím. Když se podíváme, kam databáze směřují nyní, pak je jednoznačně vidět trend k stále vyššímu zabezpečení databází a to už nejen před běžnými uživateli či externími útočníky, ale formou striktnější dělby rolí i před administrátory samotnými. Neustále se zvyšující požadavky na dostupnost také nejsou nic nového, postupně jde nejen o to řešit nečekané výpadky, ale i minimalizovat plánované odstávky – některé systémy prostě nelze jen tak zastavit jen proto, že aplikujete nějaký patch, měníte strukturu tabulek, definici uložených procedur nebo provádíte jinou změnu v rámci upgrade aplikací. Nemluvě o tom, že to vše ještě potřebujete před definitivním uvedením do provozu otestovat.

    Také enormně rostoucí objem dat, se kterým pracujeme nás bude nutit přicházet s neustále inteligentnějšími a efektivnějšími formami jejich zpracování. Ať už jde o nové formy optimalizace přístupu k datům, další možnosti rozložení zátěže mezi více serverů či dokonce její přenesení na jiná zařízení – tak jak to třeba dělá již zmíněná Oracle Exadata Storage. Samozřejmě bude i nadále tlak na snižování náročnosti správy databází, který se projeví v automatizaci dalších operací a v tom, že databáze bude do sebe dále nabírat funkcionalitu jiných vrstev IS – tak jak to třeba už od 10g dělá Automatic Storage Management, který řeší problém rozložení dat mezi různá zařízení (ať už jednotlivé disky či celá pole) tím, že nahrazuje klasický souborový systém a volume manager.

    Myslíte si, že by se na trhu mohla objevit nová databázová platforma schopná konkurovat největším hráčům?
    Rozhodně by to neměla lehké. Samozřejmě, s každým novým nečekaným trendem, se objeví i nová speciální technologie, která se zprvu zdá velmi perspektivní a hned se začne šuškat o zásadní změně databázového trhu – vzpomeňme na specializované objektové či XML databáze. Problém je, že řadu dalších především provozních požadavků tyto novinky obvykle neřeší vůbec, nebo jen na žalostně nízké úrovni. Jakmile se zákazník začne ptát na běžné otázky, jako jsou možnosti zabezpečení dat, zálohování, zajištění vysoké dostupnosti, škálování a diagnostiky výkonu nebo integrace s jinými prostředími, rychle pochopí, proč zůstat u relačních databází.

    Relační databáze a Oracle především navíc velmi dobře absorbují moderní technologie do sebe a využívají synergie nových a starších technologií. Zatím co pro nás je třeba XML jen další z mnoha podporovaných datových typů a XQuery, RDF a OWL další z podporovaných jazyků, nová databázová platforma by musela vedle toho vyvinout i celý mechanismus zajištění konzistence dat, zálohování a obnovy, řízení přístupu, diagnostiky výkonu a podobně. Vývoj databáze je běh na dlouhou trať. I současné přední open source databáze mají za sebou minimálně 10 let vývoje a přesto, ať se na mne příznivci open source databází nezlobí, je rozdíl ve funkcionalitě propastný.

    Jde vývoj Oracle Database dle Vašich představ nebo byste něco urychlil?
    Samozřejmě, že když příležitostně zaslechnu nějakou chystanou novinku, těším se na novou verzi jak malé dítě na Vánoce – už abych si jí vyzkoušel. Jinak si ale myslím, že tempo vývoje je přiměřené. Nová funkcionalita přichází buď dříve, nebo přesně v době, kdy jí zákazníci začnou potřebovat. Když za námi pak zákazníci přijdou, můžeme většinou říct „Ano to umíme“ místo toho, abychom museli zákazníkům vysvětlovat, že danou věc nepotřebují, že daná funkcionalita do databáze nepatří, nebo že si mají počkat na verzi 2012.

    Byl jste někdy přítomen nějaké zvláštní chybě v Oracle Database?
    Právě nedávno jsem u jednoho zákazníka zjistil, že se v jedné nadstavbové komponentě nějaký vývojář snažil plnit unikátní klíč aktuálním časem (pravda s přesností na milisekundy pomocí SYSTIMESTAMP). Co se stalo, když se stihly vložit dva záznamy ve stejném čase, vás asi každého napadne. Dotyčný vývojář asi musel vyvíjet na hodně pomalém notebooku, že na to nepřišel. Holt i u nás se tu tam najdou vývojáři, které by bylo třeba vyškolit v základech vývoje nad databází.

    Jaký je Váš pohled na psaní aplikací nezávislých na konkrétním databázovém serveru?
    Chápu, že pro dodavatele aplikací je zajímavé nebýt závislý na jediném databázovém dodavateli. Kdo by nechtěl mít širší spektrum zákazníků. Už méně se ale mluví o tom, že náklady na vývoj a provoz takové aplikace mohou být klidně i dvojnásobné. V zásadě jdete buď cestou minimální společné funkcionality databází, která obvykle znamená malý výkon a mnoho ručního programování navíc, nebo trochu lepší cestou rozdělení aplikace na databázově nezávislou a databázově závislou vrstvu, pak ale část kódu píšete opakovaně pro různé platformy. Objektově-Relační frameworky také mají svá omezení. Tak jako tak multiplatformní aplikace kladou vyšší nároky na zkušenosti vývojářů.

    Prodraží se vám i testování aplikace, protože testy musíte provést na všech podporovaných databázových platformách. To samé platí i pro poskytování podpory pro vaše zákazníky – placení specialistů pro různé platformy a jejich školení také něco stojí.

    Pochopím toto rozhodnutí u aplikace, kterou hodláte distribuovat mezi stovky zákazníků. U aplikace vyvíjené na míru nebo pro několik málo zákazníků to považuji za hodně drahý luxus. Je mnohem větší šance, že budete u aplikace měnit třeba technologii uživatelského rozhraní, než že se za jejího života zákazník rozhodne změnit databázovou platformu. To už je podle mne pro zákazníka výhodnější jít do rizika, že v těch několika málo procentech případů bude aplikaci muset napsat znovu, než zaplatit rovnou za vývoj a provoz aplikace dvojnásobek pod heslem nezávislosti.

    Koho si z lidí okolo databázových technologií nejvíce vážíte a proč?
    Těch by bylo. Z mých kolegů určitě legendární Dr.DBA Ken Jacobs, nebo Tom Kyte (http://asktom.oracle.com) od kterého se snažím naučit, že každé doporučení by se mělo podložit názorným příkladem a že nejlepším způsobem jak někoho naučit dělat s Oracle je naučit ho hledat v dokumentaci.

    Vlastně si vážím všech, kteří se snaží pomoci těm méně zkušeným při práci s Oracle, ať už formou článků, příspěvků do diskuzí, nebo osobně. A je-li to v češtině, tím lépe.

    Můžete začínajícím i pokročilým vývojářům doporučit nějaké vaše oblíbené informační zdroje pro databáze Oracle v českém i anglickém jazyce?
    Každý má asi trošku jiný přístup. Já osobně nedám dopustit na oficiální dokumentaci, která je volně dostupná na http://www.oracle.com/technology a diskuzní fóra tamtéž – je těžké najít tam nějaké nezodpovězené otázky, tedy pokud si tazatel dal alespoň trošku práce s popisem toho, na co se ptá. Pokud jde o české zdroje, kdybych si nemyslel, že je Databázový svět tím správným zdrojem, tak bych tu nepsal náš seriál o tipech a tricích. Nejživější české databázové fórum jsem zatim našel na http://forum.builder.cz.

    Naopak v mé knihovničce nenajdete moc knížek – zvlášť u těch, jejichž polovinu tvoří popis syntaxe SQL, nevidím důvod, proč platit za něco, co mám v dokumentaci zdarma. Ale znám spoustu lidí, kteří se pořád bez papíru neobejdou.

    Děkuji za rozhovor.

    David Krch
    David Krch (*1976) pracuje ve společnosti Oracle Czech na pozici Technology Sales Consultant. Vystudoval obor Informační technologie na Vysoké škole ekonomické. Od roku 2001 působí ve firmě Oracle Czech na pozici Technology Sales Consultant, ve které je zodpovědný za podporu prodeje technologií Oracle. Z počátku se zaměřoval na portálová řešení. Od roku 2002 se specializuje na podporu prodeje databáze Oracle a témata související se zajištěním provozu, jako je bezpečnost a vysoká dostupnost. Jako nezávislý vývojář vyvíjel na zakázku databázové aplikace s využitím desktopových databází.

    ( Celý článek! | Autor: Marek Kocan | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

    Vyhledávání
     

    Anketa
    Kolik ročně utratíte za dovolené?

    Nic 
     (1548 hl.)
    Do 1 000,- Kč 
     (1068 hl.)
    Do 10 000,- Kč 
     (999 hl.)
    Do 25 000,- Kč 
     (1378 hl.)
    Do 50 000,- Kč 
     (1016 hl.)
    Do 75 000,- Kč 
     (1178 hl.)
    Více než 75 000,- Kč 
     (1019 hl.)

    Celkem hlasovalo: 8206


    Poslední komentáře
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    frontierd@126.com
    c
    http://www.coachoutl

    Newsletter
    Přihlaste si nezávazně - i bez registrace - odběr informačního newsletteru. Podrobné informace najdete zde.

    Emailová adresa:


    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1234567
    891011121314
    15161718192021
    22232425262728
    293031    

    Redakci připojuje


    Nejčtenější

    Databáze je prázdná!


    Nejvíce komentářů

    Databáze je prázdná!


    Reklama






    Nenechte si ujít články na dalších webech




    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

    Databázový svět | dfKlub - digitální fotografie | Vtipník - vtipy přímo k Vám | Reminder - přestaňte zapomínat | Databázový svět

    Copyright (c) 2004 AVRE Publishing, spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena